<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
	<channel>
		<title>Zrání zvěřiny obecně</title>
		<description>Diskutujte Zrání zvěřiny obecně</description>
		<link>http://www.zverinova-kucharka.cz/rady-a-navody/moridla-a-zrani-zveriny/524-zrani-zveriny-obecne</link>
		<lastBuildDate>Fri, 01 May 2026 15:22:29 +0000</lastBuildDate>
		<generator>JComments</generator>
		<atom:link href="http://www.zverinova-kucharka.cz/component/jcomments/feed/com_content/524" rel="self" type="application/rss+xml" />
		<item>
			<title>Janne napsal:</title>
			<link>http://www.zverinova-kucharka.cz/rady-a-navody/moridla-a-zrani-zveriny/524-zrani-zveriny-obecne#comment-15</link>
			<description><![CDATA[Podstatný význam zrání před kuchyňským zpracování je ve Skandinávii známý už několik set let. Ze zkušeností vzniklo jednoduché pravidlo jak dloiho nedchat divočinu odviset. Používá se (v Česku bohužel neznámý) index "DT". Je to číslo, které dostaneme vynásobením teploty počtem dní, kdy je divočina zavěšená. Index je minimálně 40. To znamená, že např. uloveného srnce pri okolní teplotě 8°C necháme viset 5 dnů. Vyjímku tvoří např.vodní ptáci jako divoké kachny, které se rychle kazí a mají index "DT" poloviční. Snad největším hříchem je ulovit zvěř včetně černé (!!!), hned rozbourat a nacpat do mrazáku ve stejný den. Takové maso je prakticky znehodnocené, tvrdé, a téměř bez chuti. Některá divočina naopak vyžaduje "DT" index i dvojnásobný, například kanadská husa. Dokonce existuje malý elektronický měřič, který i ve variabilní teplotě index kontroluje a signálem oznamuje, že hodnota nastaveného indexu byla dosažena. Ne každý disponuje s velkou lednicí. Zrání si musí osobně hlídat.]]></description>
			<dc:creator>Janne</dc:creator>
			<pubDate>Mon, 16 Sep 2013 03:33:07 +0000</pubDate>
			<guid>http://www.zverinova-kucharka.cz/rady-a-navody/moridla-a-zrani-zveriny/524-zrani-zveriny-obecne#comment-15</guid>
		</item>
	</channel>
</rss>
